Za záclonou z pavučin, co tajemství své skýtá.

19. října 2011 v 21:36 | Christine Sunrise |  Et cetera
Byl volný.
Byl můj.
Byl vysněný.
Byl svůj.

Ten svět za záclonou z pavučin,
ten svět, co lásku mi propůjčil,
ten svět, který tak tajně chodí,
a pak znenadání přepadává...
-v e s p a n í-

Můj druhý svět,
mé utajené místo,
a je to o lidech,
a už tam není jisto!

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 jedineja jedineja | Web | 19. října 2011 v 21:43 | Reagovat

Moc pěkná básnička. máš talent :-)

2 restless-girl restless-girl | Web | 19. října 2011 v 22:06 | Reagovat

ten svět, co lásku mi propůjčil...

- to je přesný. :) Fakt úžasný!!

3 Osa Absurda Osa Absurda | Web | 21. října 2011 v 22:12 | Reagovat

a "to se mi líbí"! :) na konci se sice trochu opakuje to místo, ale atmosféru to má skvělou

4 Dětský sen Dětský sen | Web | 22. října 2011 v 18:57 | Reagovat

škoda, že je tam to místo 2x já bych tam třeba dala a už tam není "jisto" ale nevadí stejně je to krásné, rozjíždíš to Týnko, je to úžas, ještě chvíli a má čelist bude na kousky, jak pořád jen padá a padá, nikdy ji nestačím chytit :)

5 Christine Sunrise Christine Sunrise | Web | 22. října 2011 v 19:59 | Reagovat

Jé, děkuju za krásný komentáře :)

[4]: No já si toho nejdřív nevšimla a pak když jsem to objevila, tak jsem nevěděla, za co to obměnit :) ale to s tím "jisto" je dost dobrý..asi to vyměním, když ti to nebude vadit :)

6 vestec vestec | Web | 12. ledna 2012 v 15:42 | Reagovat

Dobry clanek, hezky blog, podivas se na muj webik?

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama