Březen 2012

Žlutá útočí, aneb pár fotek

15. března 2012 v 22:54 | Christine Sunrise
Dneska jsem si udělala procházku s Bastett. Díkybohu za to, jinak bych dneska celý den dřepěla doma. Ani zaběhat jsem si nešla! Pche...
Vlastně to bylo totálně úžasné. Probraly jsme spoustu příšerně filozofických otázek. Vzájemně jsme se tak obohatily o dost názorů. A taky jsem zjistila, jak moc těžké pro mě, jako křesťanku je, když mám mluvit o víře, Bohu apod. Nepřeberte si to špatně. Jde o to, že v mojí hlavě je tolik myšlenek a názorů, až je slovy nedokážu popsat, vysvětlit a podat tak, aby je ostatní pochopili a vzali si z nich to nejlepší.
Filozofovaly jsme nad slovem "láska". Co je to vlastně láska?
A taky nad našimi životy... Aneb, co když prožíváme svých (průměrných) cca 70 let v 2-3 minutách člověka, který právě umírá? Tím chci říci, člověku, který zemře, přestanou fungovat všechny orgány, ale mozek prý další dvě až tři minuty stále pracuje. Co když je to jako sen? No, špatně se to vysvětluje, Bastett by to okecala líp, ale stejně je to nepravděpodobné. Spíš jsme se tak do hloubky zakecaly :).

Taky jsme nacvakaly pár fotek, tak zde nějaké předkládám. Mezi nimi kýčovitou fotku s keckama, ale nemůžu si pomoci, já tak ráda fotím boty :D.
Kvalita je nic moc, můj růžovoučký kompakt toho moc nezvládne.

Unrequited (???)

14. března 2012 v 12:58 | Christine Sunrise
Zase na mě dolehly deprese. Období růžových brýlí zase skončilo. Mohla jsem to čekat... Ale nečekala jsem to takhle. Nevím co si o tom myslet. Přes všechnu ironii se ztrácím. A cítím se tak nějak šťastně v neštěstí.
(Báj da wéj: vím, že takovýhle básničky jsou děsnej kýč. Prostě blbej den ;D)


It seems like everything I do
And every song I hear
Brings to my mind these thoughts of you
It's killing me, my dear.

Slowly my heart is dying of
This wound from unrequited love.

I've thought a lot of things lately
Seems none of them were right
I lie in bed with broken heart
No sleep will come tonight.

Because my heart is dying of
This wound from unrequited love.

Výkecy dnů předešlých...

6. března 2012 v 16:59 | Christine Sunrise
Ahoj, ahoj, ahoj!
Zase jsem kreslila. Tentokráte jsem využila svého milovaného tabletíku, otevřela photoshop a začala konečně pracovat. Nutno říci, nedopadlo to tak, jak jsem si představovala, přesto jsem s výsledkem letmo spokojená.
Pakárna to byla převeliká, ale když jsem se do toho pustila, fakt mě to chytlo. Udělala jsem na tom hodně zbytečné práce, kterou jsem stejně nakonec smazala nebo překreslila (například stínování...). Obrázek jsem přidávala i na Hand-art (popř. facebook) ano, chlubím se všude, kde se dá. Jde mi o názory. NÁZORY! (ano, chválu si fakt užívám, ale když mi někdo řekne konstruktivní kritiku která mě pošoupně dál, tak proč ne, right?)

Mimochodem, koupila jsem (čti: Mutti koupila) si dneska užasný boty na ještě užasnějším podpatku! Mé vysněné! Ano, už dlouho jsem si přála zavazovací kotníkovky na vysokém podpatku... A dnes se tak stalo. Samou radostí bych vás objala, kdyby mi v tom ta obrazovka nepřekážela! :D

No... dost keců, dolů koukněte, dolů! A názorujte... ;D