Květen 2012

Promise me...

23. května 2012 v 22:24 | Christine Sunrise |  Et cetera
I've got a secret, can you hold it inside of your mind,
and keep it safe even if they make you die?
My dear friend, promise me this,
that no matter what it won't pass your lips.

Óda na... volné téma :)

18. května 2012 v 15:50 | Christine Sunrise
Píše se den 18. května a my u Kočkových vzpomínáme na všechny naše zážitky z posledních... no, dní.
"Hmm..." zabručí Janča mezitím, co mi kouká přes rameno. Naše myšlenky krouží kžížem krážem, snažíc si vybavit události dávné i nedávné.
shift + enter, nový odstavec...blá blá blá
Vraťme se tedy zpět na začátek. Mám na mysli... NÁKUPY! Prolézání obchodů a tak dále, však to znáte. Endorfiny se uvolňují, peněženky taky, tašky se plní, radost stoupá. Hell yeah!
Takže ano, každá jsme si něco koupila. Hurá...


"hahaha," řehní se Janča,"a já čekala co z tebe vyleze! HELE?! To sem budeš vkládat jenom mojí přímou řeč? Nechci být hlavní aktér! Už ti nic neřeknu, odvolávám své myšlenky!"
Jo, Janča jančí a já se jen přiblble ironicky ušklíbám. Cha!
Kde jsme to skončili? Jo už vím...
Nasledoval pátek. Well...special pátek. Relax. Frisco (mimochodem, ten černý rybíz je fakt bomba), skvělé domácí tyčky od Kočkáčků. Den prožitý s Lů. Parádička. Jen kdyby neztratila mobil... Ale nakonec jsme ho díky Michalovi Davidovi přece jen našly.

"Co to na něm hrálo?"
"Děti ráje to nebyly... Nonstop?"
"Jasněěě! Nonstop. Já chci žít nonstop!"
"Nomen omen, pro ten večer!" zakončí to Janča.

Poznatky nastřádané za Pátek/sobotu:
("že jich moc není..." prohlašuje Janča a společně se pochechtáváme)
1) I když si plánujeme RIO, nakonec skončíme někde... asi jen tak 5 km, od našich bydel.
2) Místo Lů, která nás provází, jsme obklopeny... zajímavými stvořeními, resp. individui
3) Na příchod domů o půlnoci, můžeme rychle zapomenout. Příchod k ránu vítězí.
4) Shuffle has officialy gone mainstream...
5) Nikdy k nim už nedoneseme Ferneta.
6) To, že nám starší ÚČASTNICE nalijí panáka, neznamená, že ho vypijeme... My se ze zásady necháváme opít ÚČASTNÍKY!
7) Týnka se zmocní vodnice, přestože miluje svoje plíce. ("hlava, srdce, tělo, pata....")
8) Brainstorming nabourán.
9) Pohlreich und skautík jedou... hell yeah! (again)

"No... a oslavenec byl moc v pořádku."
"A ještě nás vede k autu" (do kterého jsem mimochodem málem nabourala...Oops!)

10) Veškeré herecké výkony selhaly... Babička to ví taky. BTW: Janča ty hranolky snědla :D

Trochu okno, trochu blivno, trochu ostudy, trocha pláče nad riflema, co mi ve dvě v noci nejdou sundat a tak dále a tak dál... Zaseknutá pochoutka v automatu alias Janča propaguje charitu. Velmi dobrosrdečná to dívka. Neublížila by ani mouše, ale když jí to individuum tu svačinu sežralo, měla chuť mu přes tu papulu dát. Navždy si již bude pamatovat, že jí těch 10 Kč prostě dluží!

Víte o tom, že naše třída při chemii znásilňuje uhlík? Kdo by to byl řekl.. Hm, dozvídám se o sobě samé podivné věci.
Well we are young (and our dirty minds are... just Dirty)

- See ya later, alligator
- After while, crocodile

"True story, bro," zakončila Janča a obě se spokojeně usmíváme na obrazovku notebooku. *Highfive*


Loosing my illusions

9. května 2012 v 22:08 | Christine Sunrise
Hraju si s nadsázkou a doufám, že přijde znova,
nevěřím už v nadšení a nevážím svá slova.
Vím, že všechno dělám špatně,
cítím to však jinak… Všechno je už marné.

Sklízet ironický potlesk, to by mi tak šlo,
stěžovat si na bolest a kamenovat zlo.
Vina moje zůstává však skryta,
i když cítím, i když vím, že uvnitř svědomí mě bodá.

A dělám, že nic necítím, dělám, že nic nevím,
dělám, že světlo nevidím, i když po všechen čas na něj civím.
A pak stěžuji si náramně, přivádím se v šílenost,
nutkavě tak vyprávím a burcuju svou zlost…


Opožděná čarodějnice hlásí SOS z opuštěného ostrova...

6. května 2012 v 18:22 | Christine Sunrise

Začněme hezky pomaloučku polehoučku. Zahltím blog příšernýma kecičkama o čarodějnicích. Víte, nedělala bych to, ale je to vzpomínka! Vzpomínka s velkým V. Tedy takhle… Náš společný zážitek s J. :) Aneb "Yorkmutky" znovu v akci.

(Copyright patří našim rodičům /ehm, ehm/ a foťáku milované J.)

Představte si, že nepijete, nekouříte (ehm… zničte všechny své "dirty minds"!), žijete počestným životem, a pak jste pozváni ke "Kočkovým" na grilovačku. Ano… očekáváte, co všechno to obnáší. Je vám to 100% jasné a přesto… Přesto se nestačíte divit (a nebo stydět, že J.?:) ).