Říjen 2012

Kresby a malby, skeče a počmáraná plátna

31. října 2012 v 21:17 | Christine Sunrise |  Nesmírně umělecké počiny
Víte, je to tady... Nahromadily se mi skeče. Co to znamená? No, to znamená, že mám věčně černý ruce od grafitu, pořád se mi po zemi válí odřezky tužek a v počítači se mi zacpává plocha naskenovanými obrázky, protože jsem líná je zmenšit a naházet do patřičné složky.
A nejen to, ale APS a SAI taky bojují oživot. Zatímco tablet nemůže rozdýchat tisíce tahů, jež na něm aplikuji, plátna v těchto programech upřímně protestují proti mé volbě barev, kompozici obrázku nebo i proporcím.
Ach, sladký to život nás, rádoby-malířů :D

Takže, drahouškové, jsem se rozhodla, že vaše oko potěším tou "nádherou", či nádherou (rozhodněte si sami, já bývám přehnaně sebekritická).
Pokračujte dále...

I´m just the passenger

28. října 2012 v 20:41 | Christine Sunrise
Je to divný...
Nemám na nic náladu, nemám na nic chuť, lituju několika věcí, lituju, že nejsem lepší. Ano, jsem jen člověk. Nebaví mě dělat nic... V mysli teda skáču do dálky 5 metrů a běhám 60 m za 8,5 vteřiny, ale to nemění fakt, že se mi nic nechce.
Cejtím se nostalgicky. A pesimisticky. A jediný co dělám je kreslení a písničky. Nonstop. Celej pošahanej den. Pořád...
Ach jsem tak hloupá. A taky pěkná mrcha, ale to se mi zrovna líbí.
Měla bych se štípnout, abych se probrala. Všechno se netočí jenom kolem mě.
Víte co? jsem jenom pasažér co se veze životem...


Už vím, co je můj nový RingTone na "vychytralém" mobilu. Dum, dum, dum...

Society, you bi*ch...

22. října 2012 v 19:39 | Christine Sunrise

Byli jsme, jsme a budeme,
žili jsme, žijeme a budeme žít?

A co to vůbec znamená "žít"?