Pár důvodů, proč si užívám, že jsem single

16. května 2014 v 18:53 | Christine Sunrise |  Deník a jiné absurdity
Jsem prostě (skoro) čerstvá osmnáctka, nejsem ve vztahu už nějakou dobu (a i tak ten vztah byl úlet) a tak nějak mi to nevadí. Jo, jasně, jsou tu takové ty chvilky, kdy - více či méně - zatoužím mít někoho po boku. Ale ne nijak zvlášť moc.
V poslední době je ze mě mamka nějak na nervy; Objevil se totiž jistý mládenec, který zatoužil dobývat mé srdce. Eh... Já, ledová královna, samozřejmě, absolutně nezájem. A to dovádí mojí mutti k šílenství. Dneska se 2x ujišťovala, jestli nejsem lesba. To jako vážně?!
Tak jsem se prostě naštvala a sepsala seznam důvodů, proč jsem ráda single:

1. Nikdo do mě necpe rádoby sladký řečičky
Hele, fakt. Chápu, že jsou holky, který chtějí slyšet každý den to "miluji tě", "lásko", "broučku" a jiná slaďoučká oslovení, ale upřímně, mně se dělá blivno i z pusinkujícího smajlíka. Fajn, romatika není pro mě (teda je, ale asi považuju něco úplně jiného za romantické). Když jsem sama, nikdo to do mě nehustí (až na vymazaný výjimky). Ne, fakt nemám zájem.

2. Ježišmarjanemusímshánětdárky, uff!
Skóruju, zadané dámy! Ušetřím peníze a za ně si pak udělám radost sama sobě. Novým tričkem, třeba. Popřípadě naušnice se taky počítají (a sukně a šaty a kalhoty a řetízky a svetříky...). Důležité ale je, že nemusím každý rok, několikrát v roce (svátek, narozeniny, výročí, Vánoce, prostě jen tak a další příležitosti) kupovat dárky. Ale co kupovat - VYMÝŠLET JE! Ach, sladký život nás nezadaných. Stačí to, jaké problémy mám s vymýšlením dárků pro zbytek mému srdci blízkých lidí.

3. Můj čas je jen můj
Áno, nemusím překládat dohodnutá setkání se svým miláčkem kvůli tomu obřímu testu z chemie, co zítra píšeme. A on mi naštěstí neřekne: "Lásko, tak já přijdu k tobě a budeme se učit spolu, ju? :*". To totiž patří k tomu nejdůležitějšímu bodu ze všech - číslo 1! Fuj...
Prostě se rozhodnu, že se teď musím učit - jdu se učit! Rozhodnu se, že si prostě chci jít zaběhat - jdu si zaběhat! Nikdo se mi do toho neplete a když jsem unavená jak pes, tak mi nenapíše esemesku, jestli se můžeme vidět.

4. Díkybohu, že dneska můžu vypadat jak chci
Je volnej den, třeba nějakej státní svátek. V plánu mám válet se v posteli nejmíň do 10 a pak se celý den flákat. Relaxovat. Být totálně v klidu. Zalezlá v pokoji. Mimo civilizaci. Nikdo mě neotravuje... Už si to umíte představit? Jo? tak teď si představte, že se za celý den nemusím malovat, chodit můžu v těch vytahanejch teplácích, co tak miluju, ale mají na koleni díru a k tomu můžu mít to volný, opraný tričko. Stydím se v tom chodit i před samotnou rodinou, natož před klukem. Svým klukem... Jenže já žádnýho nemám. Výborně, jdu pro volný tepláky a opraný tričko...

5. Bavím se s kým chci
Asi nejvíc nejlepší věc na tom být single. Ovšem, že tu jsou kluci a pánové, co tolerují holkám jejich kamarády. Dokonce jim i tolerují, aby s nimi prohodily pár slov! Ale... No prostě bacha na to. Jo a bacha i na to, jaké máte KAMARÁDKY! Ano, i kámošky ženského pohlaví jsou zakazovány.
Já, naštěstí, se můžu bavit klidně s tím užasným blonďákem, co stojí támhle, můžu se nahlas smát jeho vtipům, trochu si s ním zaflirtovat, jo a toho svýho letitýho kámoše, toho klidně můžu vzít kolem ramen a nikdo mi na to nic neřekne (dobře, bratr bude rejpat a mutti se bude ptát, jestli spolu chodíme, ale to je tak maximálně vše). A taky můžu chodit se svojí kámoškou na párty (proč mám utkvělou představu toho, že když bych chtěla v sobotu někam na pařbu a byla zadaná, tak bych automaticky MĚLA jet se svým klukem? Jo počkat, protože ji vidím všude ve svém okolí...) a to bez výčitek.
Prostě mám ráda volnost. A mám ráda hovory s jinými kluky. A nikdo mi za to nevynadá a já se necítím špatně.

Nechci, aby to znělo nějak moc přemrštěne; Jasně, že bych byla ráda kdybych někoho měla, ale i když mám možnost někoho mít, tak se na to prostě necítím a ráda si užívám těch maličkostí, co zažívám, když jsem sama. Zatím se chci prostě bavit a být organizátorkou svého času. Ono to jednou přijde. Až na to bude ten správný čas... (jo, mami!)

P.S.: Teď mi všichni řeknou, že neznám tolerantní džentlmeny a nebo že jsou v tak šťastném vztahu a toto není jen záležitost toho, být single.
Yeah, for sure...
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 eS eS | 17. května 2014 v 19:24 | Reagovat

A pak jsou tu případy, které své slečně nezakazují ani kámoše, které se tu slečnu pokouší sbalit. Achjo. :D
Ale vcelku s tebou musím souhlasit, i když ve vztahu na dálku odpadá většina těch problémů, o nichž píšeš. (A přibývá hafo dalších)
A teď jdu vybírat a vymýšlet dárek. :S

2 pavel pavel | Web | 17. května 2014 v 23:18 | Reagovat

Děláš dobře. Jednak máš v osmnáctí na dlouhý vztah dost času, klidně si užívej svobody a nechej se od nějakýho chlapa žárlivého uzurpovat... protože si ještě v manželství trápení užiješ dost. Čím déle si někoho na sebe nabalíš, tím líp. Tvoje máma nemá rozum, že tě do toho cpe, nebo tě chce už mít z domu. :-D

3 Dětský sen Dětský sen | 18. května 2014 v 15:12 | Reagovat

Otázka, kterou mi moje mamka nedávno položila zněla takto:

Kdy ženy trpí depresemi?
A) když jsou vdané
B) když jsou svobodné

správná odpověď= A

No a kdy muži trpí depresemi?
A) když jsou ženatí
B) když jsou svobodní

správná odpověď= B

Když je žena sama, ne jen že na sebe má času kolik chce a může ho věnovat komu chce, ale hlavně se nemusí věčně starat o chlapy a poslouchat jejich narážky jak něco není dokonalé

a jak řekl Pavel, času na tohle trauma máme do konce života dost :D

4 Christelle Christelle | Web | 18. května 2014 v 20:01 | Reagovat

[1]: A tak vztah na dálku je zase něco jinačího... :) Užij si vybírání :-D

[2]: No, já už se těším, až budu z domu :-D (bláhové mládí vidí všechno růžově...)Každopádně já se nedám :) Nějak mě to nebaví, já jsem nejradši, když si můžu dělat co chci a nemusím být svazována někým jiným (nebo aspoň zatím) :-)

[3]: Hell yeah! 8-)

5 Přelud Přelud | Web | 26. května 2014 v 23:28 | Reagovat

jo, z tohohle úhlu pohledu je všechno to smskování, pusinkování, na sobě vzájemné visení a dárečkování überhloupé a überpřepálené, nanervyjdoucí a ultraomezující jakékoliv projevy individuality.. ale v dobrém vztahu bysme asi nic takového vidět neměli a nemělo by nám to být proti srsti, objekt našeho zájmu..tedy náš muž či žena, to záleží, co to vlastně jsme..by měl být něco jako naše součást, někdo s kým se nebojíme nic sdílet a s kým tyto otázky "osobní svobody" odpadnou..aspoň to si myslí Přeludkyně a jak známo, je to pěkná naivka
každopádně..nenech si nikoho někam nacpat, už vůbec ne od mutti..ono až to bude ten On tak si ho pohlídáš sama a nejlíp :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama